Jiří J. K. Nebeský
Genealogická znaková galerie v Bílovci
Bartoloměj Paprocký z Hlohol v knize Zrcadlo slavného Markrabství
moravského [1] pro nás
slovem zachoval informace o řadě znakových galerií genealogického typu -
erbovních vývodech [2]. Některé
z nich byly nesrozumitelné už pro něho, o čemž svědčí omyly v určení osob, jimž
vývod patřil (rsp. jež identifikoval) či v rozpoznání heraldických figur a v
přiřazení znaků konkrétním rodinám [3]. Při pokusech interpretovat znakové galerie
podle Paprockého zpráv (a jiné většinou nejsou k dispozici, jelikož většina
těchto památek se nedočkala 20. století) je proto potřeba zvýšenou opatrnost. To
je i případ erbovního vývodu z bíloveckého kostela.
Paprocký: "Tam [v Bielovci] v kostele jest vývod jeden dávný vymalovaný: nejprvé erb panuov z Šternbergka, panův z Kolovrath, panův z Bozkovic, panův Oderskych z Lideřova, panův Pogorellův, panouv ze Zvole, panův Rotmbergkův, panův Bitovských z Bitova a poslední panuov Šelihův z Ržuchova. A to jest byl vývod pana Václava z Fulštejna a na Bělovci, manželka jeho byla první z rodu panův Šeňkův z Statenburgku a druhá panův Cetrysův, od kteréž zůstali Jiřík a Frydrych z Fulštejna." [4]. Paprockého zpráva představuje pravděpodobně jediný
dochovaný popis dnes již neexistující znakové galerie, která se nacházela někde
uvnitř kostela sv. Mikuláše v Bílovci. Citovaný text sice není provázen
dřevořezy zmiňovaných znaků, ale na jiných místech Zrcadla vyobrazení
jednotlivých erbů nacházíme. Pro usnadnění dalšího výkladu se s nimi seznamme. K
devíti uvedeným štítům je ovšem třeba připočíst ještě znak Fulštejnů, který
Paprocký přímo nejmenuje, ale vzhledem k tomu, že vývod považoval za
Fulštejnský, je jeho přítomnost v galerii nepochybná.
1. z Fulštejna - v červeném štítě zlatá koule (jablko)
probodená třemi meči, směřujícími rukojeťmi do rohů štítu [5].
2. ze Šternberka - v modrém štítě zlatá osmihrotá hvězda
[6].
3. z Kolovrat (rsp. z Janovic) - v modrém štítě stříbrno-červeně štípená
orlice se zlatou korunou na krku a zlatým perizoniem na prsou [7].
4. z Boskovic - v červeném štítě stříbrný hřeben o sedmi
hrotech [8]
5. z Lideřova - v modrém štítě stříbrné palečné kolo
[9].
6. Pogorell - na černém štítě tři červené věže na zdi s
otevřenou branou [10].
7. ze Zvole - zlatý štít s černým břevnem se zlatou lilií,
v horním poli černá lilie [11].
8. Rotmberk (z Ketře) - štít
stupňovitě dělený, v horním stříbrném poli dvě červené růže, ve spodním červeném
stříbrná růže [12].
9. z Bítova - na stříbrném štítě červené srdce hořící pěti
plameny, prostřední zlatý, ostatní červené [13].
10. z Řuchova - na modrém štítě zlatý půlměsíc
[14].
Bílovecký kostel sv. Mikuláše byl vystavěn někdy na konci 14. století, v první polovině 16. století byl zaklenut. Další úpravy byly provedeny za Pražmů z Bílkova v letech 1614-1615, kdy na místě starší věže gotické, většinou dřevěné, vyrostla nová renesanční věž zděná. Boční oratoř přibyla v roce 1657, presbytář byl zaklenut roku 1771 [15]. Při některé z těchto úprav, nebo při prosté výmalbě byla malovaná znaková galerie odstraněna (či překryta nátěrem).
Paprocký erbovní vývod přisoudil Václavovi Bílovskému z Fulštejna, o interpretaci jednotlivých znaků se nepokusil. August Sedláček k tomu poznamenal: "Nepočítají-li se manželky, byl by to vývod devítikoutní, kromě totiž erbu jeho [Václavova] vlastního ještě 8 matek a bab buď posloupně aneb průvodně. Pro tehdejší dobu byl to bezpochyby vývod výmluvný, ale pro nás je jako němý." [16] I Josef Pilnáček, jehož znalost slezské šlechty byla nepoměrně vyšší než Sedláčkova, se omezil na informaci, že vývod existoval, jen modifikoval Sedláčkovu představu v tom smyslu, že z Václavova vývodu už přímo "vysvítalo, že jeho první manželka byla z rodu Šternů ze Štatenberka znaku hvězdy, druhá z rodu Cetrysů z Kinšperka." [17].
Pokus vysvětlit vývod pomocí známých genealogických vztahů v rodokmenu Fulštejnů ztroskotává hned v počátku, neboť většina znaků patřila rodinám, o jejichž příbuzenském vztahu k bílovecké větvi Fulštejnů nic nevíme. To zásadním způsobem zpochybňuje Paprockého přiřčení vývodu Václavovi Bílovskému z Fulštejna (na Bílovci v letech 1532-1543), v dalších úvahách se tedy můžeme opřít pouze o místní určení, tedy o Bílovec a jeho dějiny.
Bílovecké panství se dostalo do rukou Fulštejnů poprvé roku 1446 [18], nejprve jako manství, od 1478 jako alod [19]. Po smrti Mikuláše z Vladěnína (okolo 1484) se Bílovce ujali jeho bratři Jan a Václav, kteří se kolem roku 1490 vrátili ke starému rodovému jménu "z Fulštejna". Po Janově smrti se poručníkem jeho čtyř dětí stal bratr Václav a po něm asi roku 1519 Ojíř z Fulštejna z linhartovské větve rodu. Ten spravoval panství až do roku 1532, tehdy dosáhli plnoletosti Janovi synové Mikuláš a Hanuš, roku 1536 je již Mikuláš mrtev a Bílovec je v rukou Václava a jeho mladšího bratra Hanuše. Ti se v průběhu několika let dostali do finančních obtíží, které vrcholí roku 1543 prodejem Bílovce Janovi Oderskému z Lideřova [20]. Pozornosti většinou uniká Oderského příbuzenský vztah k Fulštejnům, jeho druhou manželkou totiž byla Eliška z Fulštejna z linhartovské linie [21]. Po Janově brzkém úmrtí ještě v roce 1543 [22] se Bílovce ujal nejstarší syn Jaroslav. Ani on nedržel panství dlouho, protože roku 1548 byl zavražděn a jeho majetku se na místě nezletilých sourozenců ujali správci, kteří roku 1554 [23] Bílovec prodali Mikuláši Pražmovi z Bílkova.
Tento přehled ukazuje, že ve sledovaném období, tedy první polovině 16. století, se na Bílovci kromě Bílovských z Fulštejna objevují i příslušníci linhartovské větve Fulštejnů a s nimi spříznění Oderští z Lideřova. Ojíř z Fulštejna jako opavský komoří dokonce užil roku 1523 na titulním listě 4. svazku opavských zemských desk jméno "Ogirz z Fulssteina a na Bilowiczi" a v průběhu své poručnické vlády financoval i nějaké opravy právě v kostele sv. Mikuláše, jak o tom svědčil nápis, který byl ještě roku 1770 vyryt na kostelní lavici [24]. Pomocí genealogie Oderských a linhartovských Fulštejnů skutečně lze bíloveckou znakovou galerii vysvětlit - a to jako vývod Jana Oderského z Lideřova a jeho dvou manželek.
1. VÝVOD ELIŠKY Z FULŠTEJNA
První skupinu znaků tvoří erby (Fulštejnů,) Šternberků, Kolovratů a Boskoviců. Je to vývod Elišky z Fulštejna, druhé manželky Jana Oderského [25]:
1. Eliška z Fulštejna (+po 1563) 1m. (svatba 1542) Jan Oderský z Lideřova, 2m. (svatba před 1547) Bernard ze Žerotína (+1551/1555), 3m. (svatba před 1558) Zdeněk Bítovský z Lichtemburka (+před 1563)
2. Ojíř z Fulštejna (+1543)
3. Bohunka (Eliška) ze Šternberka (+1540)
4. Václav z Fulštejna (+po 1480)
5. Markéta (Rotmberková z Ketře a) z Drslavi
6. Albrecht ze Šternberka (+1521)
7. Anna z Boskovic (+asi 1527)
Znak Kolovratů můžeme přisoudit matce Anny z Boskovic Elišce z Janovic, manželce Oldřicha Černohorského z Boskovic [26], jejíž znak se shodoval se znakem Kolovratů. Znak Eliščiny babičky Markéty z Ketře a Drslavi se v souboru nenacházel (rsp. byl tam přítomen v rámci vývodu Kateřiny Rotmberkové z Ketře).
Paprocký v Zrcadle uvádí také čtyřerbovní vývody, které byly vytesány v Opavici na náhrobnících dvou Eliščiných sourozenců - Albrechta a Magdaleny [27]. Zatímco vývod z Magdalenina náhrobníku, tj. znak (Fulštejnů,) Šternberků, Bírků z Násilé a pánů z Boskovic se s Eliščiným vývodem shoduje až na jedinou výjimku, kterou je znak Bírků z Násilé (snad tu Paprocký zaměnil znak tří půlměsíců za tři růže Rotmberků), Albrechtův vývod - znak Fulštejnů, Bítovských, Pavlovských a Šternberků je hádankou. Sedláček [28] navrhl možnost, že Paprocký chybně určil znak Bírků (tři půlměsíce) jako znak Pavlovských (půlměsíc s hvězdou). Na základě jisté, ovšem velmi volné, tvarové podobnosti mezi figurami ve znaku Boskoviců a Bítovských mohlo dojít k jejich záměně, a to buď hned při realizaci znaku v kameni či omylem toho, kdo Paprockému informace o náhrobníku předal - neboť při takto chybném čtení, jehož se Paprocký sám sotva mohl dopustit, bychom museli předpokládat existenci informátora [29].
2. VÝVOD JANA ODERSKÉHO Z LIDEŘOVA
K informaci o vývodu Jana Oderského stačí otevřít v Paprockého Zrcadle kapitolu věnovanou Oderským z Lideřova. Tam je k dispozici popis jeho náhrobníku [30], vývod na něm byl tvořen znaky pánů z Lideřova, ze Zvole, Pogorellů a Wejdů (tj. Hejdů). Po doplnění některých údajů:
1. Jan Oderský z Lideřova (+na konci 1543) 1m. (sňatek 1528) Kateřina Rotmberková z Ketře (+1540/42 - děti), 2m. (sňatek 1542) Eliška z Fulštejna)
2. Jaroslav Oderský z Lideřova (+1531/36)
3. Šťastná (Havranovská) z Vysoké
4. Jeroným z Lideřova (+po 1480)
5. Alena ze Zvole
6. Jan Havranovský z Vysoké (+ po 1496)
7. Anna Hejdová z Nové Cerekve
V bíloveckém vývodu nacházíme tyto znaky: Oderských, Pogorellů (tři věže = z Vysoké) a Zvolských. Chybějí hrábě Hejdů z Nové Cerekve.
Stejný vývod jako na Janově náhrobníku popsal Paprocký u náhrobníku jeho sestry Markéty Oderské z Drahotuš [31].
3. VÝVOD KATEŘINY ROTMBERKOVÉ Z KETŘE
Zbývající trojice znaků (Rotmberků, Bítovských a Šelihů) patří do vývodu Kateřiny Rotmberkové z Ketře [32].
1. Kateřina Rotmberková z Ketře a Drslavi (+1540/42) m. (svatba 1528) Jan Oderský z Lideřova
2. Kašpar Rotmberk z Ketře (+1537)
3. Barbora Bítovská z Bítova (+před 1523)
4. Mikuláš z Ketře (+po 1491)
5. Markéta Stošová z Deštného a Kounic
6. Adam Ovečka z Liptyně (z Bítova) (+po 1500)
7. Kateřina Šelihová z Řuchova (z Červentic) (+po 1467)
Ze čtyř štítů, které patřily Kateřině Rotmberkové v bílovecké znakové galerii chybí štít s tzv. leknem - znak Stošů z Kounic. Tak jako u dvou předchozích skupin znaků tedy vidíme absenci jednoho ze čtyř štítů, které představovaly probantovy prarodiče. Pokaždé se jedná o znak ženy, při koncipování vývodu tedy probíhala volba mezi dvojicemi: znak Zvolských - Hejdů, Stošů - Šelihů a Rotmberků - Boskoviců. Výběr, který si vynutily asi prostorové podmínky, se řídil zřejmě společenským významem jednotlivých rodů, rsp. jejich členů v době vzniku vývodu.
Nad rámec devíti znaků, které měly po selekci vytvořit vývod Jana Oderského a jeho dvou manželek, byl připojen ještě desátý - Janovický, primárně pravděpodobně opět z prostorových důvodů, sekundárně snad proto, že rod Elišky z Janovic byl považován za hodný zdůraznění - už díky spojení s rodem z Boskovic nebo pro podobnost se znakem Libštejnských z Kolovrat (jimž Janovický znak Paprocký přisoudil), rodiny, o jejímž dobovém významu svědčí např. postava Albrechta Libštejnského z Kolovrat, který v letech 1503-1510 zastával úřad nejvyššího kancléře Českého království.
Situace vhodná pro vznik takovéto znakové galerie trvala poměrně krátkou dobu, což umožňuje relativně přesnou dataci vzniku památky. Vznik vývodu můžeme vymezit léty 1543 (koupě Bílovce) a 1547 (Eliščino druhé manželství). Vzhledem k tomu, že její krátké manželství s Janem Oderským z Lideřova zůstalo bezdětné, je umístění jejího vývodu v bílovecké znakové galerii smysluplné pouze pro období, po které byla Janovou manželkou (a potencionální matkou dalších dětí!), a po které se starala o jeho děti z prvního manželství. Snad smíme předpokládat, že když ne realizace, tedy alespoň koncepce vývodu byla hotova již za Janova života, tedy roku 1543. Jan Oderský měl zřejmě v úmyslu zřídit v bíloveckém kostele sv. Mikuláše rodinné pohřební místo, které nechal vyzdobit malovaným vývodem svým i svých dvou manželek.
V bíloveckém kostele byl však z celé rodiny pohřben pouze on a jeho nejstarší syn Jaroslav. O několik let později Oderští Bílovec opustili a svůj pohřeb (pohřební sklípek) obnovili v opavském kostele Nanebevzetí Panny Marie: "V Opavě u fáry, kdež jest před tím byl kostel k pravdivé chvále Pánu Bohu vystaven: předkové rodu tohoto pohřeby své mívali. Ale když jsou měšťané proměnili se v víře, chtěli tolikéž změniti i ten dům ke cti Pánu Bohu postavený, nebo jsou již byli oněchno ctných a svatých lidí všecky památky starožitné vytřeli. Až teprvá teďky před nedávnými léty potomkové někteří, vidouce památky předků svých z ohavené, k obnovení toho právem je přivedli. A tak v tom kostele na té obnově tento vývod rodu těch pánů se spatřuje," píše Paprocký roku 1593 [33]. Velmi pravděpodobně tedy byla výzdoba opavského sklípku provedena po vzoru znakové galerie z kostela v Bílovci. Tentokrát se ovšem jednalo pouze o vývod Jana Oderského a jeho první manželky, tedy rodičů Václava (pravděpodobněji než v Bílovci pohřbeného Jaroslava, kterého v této souvislosti uvádí Paprocký) a Petra Oderských, kteří výzdobu financovali. Narozdíl od Bílovce však byly v Opavě vymalovány úplné čtyřerbovní vývody.
U dětí Jana Oderského a Kateřiny Rotmberkové se v Zrcadle setkáváme se dvěma erbovními vývody: 1/ Náhrobník nejstaršího Janova syna Jaroslava Oderského z Lideřova byl opatřen znaky Rotmberků, Zvolských a Stošů z Kounic (přítomnost erbu Oderských předpokládáme) [34]. Jedná se o erbovní vývod, který představuje znaky jeho rodičů a jejich babiček z otcovy strany.
2/ Na náhrobníku Šťastné Oderské z Moravčína [35] byly údajně znaky Rotmberků, Bítovských, Mošovských a Oderských. Zařazení znaku Mošovských z Moravčína není logické, neboť o Mošovských jako předcích Šťastné z Lideřova nic nevíme a se znakem manžela se u náhrobních erbovních vývodů setkáváme zřídka. Nabízí se tedy možnost záměny znaku Havranovských z Vysoké za znak Mošovských z Moravčína (dvě svisle postavené sanice), tvar erbovních figur to nevylučuje a Paprockého údaje o náhrobníku jsou navíc zmatené, což pravděpodobnost omylu zvyšuje [36].
Velmi zajímavá je Paprockého informace o malovaném vývodů dětí Šťastné Oderské a Tobiáše Mošovského - Šťastného, Jana a Jiřího Mošovských z Moravčína [37], byl v opavském kostele sv. Václava a skládal se ze šestnácti štítů, náležících praprababičkám a prapradědečkům sourozenců Mošovských. Polovina z nich se přesně kryje se znaky, které známe z bíloveckého vývodu (tam ovšem dva chybí). Nemůže být pochyb o tom, že vývod Mošovských vznikl v přímé závislosti na bílovecké rsp. opavské znakové galerii Oderských. Z Paprockého popisu vývodu Mošovských je zřejmé, že štíty nesly helmy s klenoty, u bíloveckého a opavského vývodu Oderských tomu nic nenasvědčuje.
Poměrně četný výskyt erbovních vývodů, ať už tesaných, nebo malovaných, u Oderských z Lideřova, linhartovských Fulštejnů a s nimi přímo spřízněných rodin [38] ukazuje na to, že při hledání důvodů vzniku jednotlivých znakových galerií musíme brát v potaz mimo aspektů sakrálních [39] a profánněreprezentačních také "rodinné dispozice".
Studium moravských rsp. slezských (i českých) genealogických znakových galerií v souvislosti s módními tendencemi a s ohledem na vzájemné rodové vazby jejich zadavatelů je ovšem otázkou budoucnosti. Doufejme, že nevzdálené.
POZNÁMKY:
1) Bartholoměg Paprocký z Glohol a Paprocké Woly: Zrdcadlo Slavného Margkrabstwí Morawského. Olomouc 1593 (reprint Ostrava 1993).
2) O erbovních vývodech obecně: Martin Kolář - August Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902 (reprint Praha 1996), s. 111-134; August Sedláček: Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanův. In: Věstník Královské české společnosti nauk - třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1914, oddíl III. Praha 1915, s. 15-16; V. Houdek: Moravské vývody erbovní. Brno 1917, s. 1-7; nověji stručně Ivan Hlaváček: Znakové galerie jako heraldické kategorie. In: Sborník příspěvků z II. setkání genealogů a heraldiků. Ostrava 1984, s. 27-28.
3) Např. Karel Hrbáček: Náhrobek Jiříka Sedlnického z Choltic. In: Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava 1982, č. 1-2, s. 21-23; Jiří J. K. Nebeský: Vývod na náhrobníku Anny Pavlovské z Vidbachu. Heraldická ročenka 1996, s. 70-71.
4) Paprocký: Zrcadlo, s. 409b.
5) Paprocký: Zrcadlo, s. 404b.
6) Paprocký: Zrcadlo, s. 22b.
7) Paprocký: Zrcadlo, s. 40b; tinktury podle vyobrazení znaku Elišky z Janovic ve vývodu Albrechta Černohorského z Boskovic z 28. olomoucké knihy zemských desk moravských z let 1567-1572 (reprodukce: Časopis Matice moravské 39, 1915, tabulka VI a VII).
8) Paprocký: Zrcadlo, s. 98a.
9) Paprocký: Zrcadlo, s. 438a, tinktury podle August Sedláček: Českomoravská heraldika II. Praha 1925 (reprint Praha 1997), s. 56.
10) Paprocký: Zrcadlo, s. 433b; Josef Pilnáček: Rody starého Slezska. Brno 1991(-1998) (2. vydání), s. 932 popisuje štít jako červený, tinkturu stavby neuvádí.
11) Paprocký: Zrcadlo, s. 419a. Z hlediska blasonu (popisu znaku) je znak rodu ze Zvole stejně zajímavý jako problematický: nabízí se několik variant (štít s břevnem, dvakrát dělený štít, dělený štít s patou), o tom, kterou upřednostnit, může ale rozhodnout až studium vývoje tohoto znaku.
12) Paprocký: Zrcadlo, s. 430a, ten ovšem neuvažuje o štítu jako děleném a znak tedy popisuje jako červenou skálu na stříbrném štítě.
13) Pilnáček: Rody, s. 454, popis znaku je ale nepřesný, podle dobových vyobrazení (např. Paprocký: Zrcadlo, s. 435a) rozhodně nelze figuru převyšující srdce prostě ztotožnit s plameny, neboť se jedná vlastně o dvě figury - prostřední a dvojici krajních, historický výklad znaku chybí.
14) Paprocký: Zrcadlo, s. 433b.
15) Ke stavebnímu vývoji bíloveckého kostela: Alena Königová-Kudělková: Soupis stavebních památek v Ostravském kraji. In: Slezský sborník 51, 1953, č. 3 - příloha, s. 15; Jaroslav Pleskot: Město Bílovec od konce husitství do začátku 30leté války II. In: Bílovecko 1958, č. 4, s. 5; Bohumír Indra: Stavba věže farního kostela v Bílovci roku 1615, její stavitel a vzor. Bílovecko 1958, č. 6, s. 10-11. Nejnověji Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994, s. 49.
16) Sedláček: Pýcha urozenosti, s. 35.
17) Pilnáček: Rody, s. 1359; k heraldice Šternů ze Štatumberka je důležitý nedávný nález fragmentu náhrobníku Lidmily Žernovské ze Štatumberka z roku 1571 (-jkn-: Náhrobní kámen 7. Hranický týden 1, 1995, č. 19, s. 4 – viz zde).
18) Pleskot: Město Bílovec, s. 5-6.
19) Jan Kapras (ed.): Pozůstatky knih zemského práva knížectví opavského. Desky zemské I (1431-1536). Praha 1908, s. 103.
20) Josef Zukal: Zur Geschichte der Herrschaft Wagstadt im 16. und 17. Jahrhundert. In: Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens 2, 1906-1907 (také ve zvláštním otisku), s. 1.
21) Zemský archiv Opava, Pozůstalost Josefa Zukala, inv. č. 202, Šlechtické rody O, heslo Oderský z Lideřova; o linhartovských Fulštejnech naposledy Jiří Stibor: Příspěvek k dějinám panství Linhartov a ke genealogii Sedlnických z Choltic. In: Časopis Slezského zemského muzea - série B 44, 1995, s. 1-18.
22) Paprocký: Zrcadlo, s. 439b uvádí nápis z Janova náhrobníku, podle kterého zemřel roku 1543, není důvod tomuto údaji nevěřit, přestože některé historické práce kladou Janovo úmrtí až k následujícímu roku.
23) Miloslav Rohlík (ed.): Opavské zemské desky. Knihy zadní 1537-1613. Opava 1961, s. 141-143.
24) Gregor Wolný: Kirchliche Topographie von Mähren. Olmützer Erzdiöcese III. Brünn 1859, s. 214.
25) Vývod je sestaven na základě údajů, které poskytuje: Paprocký: Zrcadlo, s. 410a (z Fulštejna) a Zdeněk Pokdula: Rod Šternberků na Moravě. In: Zlínsko od minulosti k současnosti 1988-1991 (Sborník Okresního archivu ve Zlíně 10), s. 140.
26) Josef Pilnáček: Staromoravští rodové. Vídeň 1930 (reprint Brno 1972 a 1996), s. 32.
27) Paprocký: Zrcadlo, s. 410a.
28) August Sedláček: Bedeutung des von B. Paprocky verfaßten Speculum für die Geschichte von Oesterr.-Schlesien. In: Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens 11, 1916, s. 132.
29) August Sedláček: Úvahy o Zrcadle Paprockého. In: Časopis Matice moravské 31, 1907, s. 20-21: "Vypisujíce níže, odkud Paprocký měl své paměti, nechceme tvrditi, že byl všude, neb jesti možnost, že na některých zámcích dostal opisy náhrobkův a jiných pamětí v místech vzdálených. Lze i za to míti, že v l. 1588-1593 tak podrobně procestoval Moravu, jak se to spatřuje v díle jeho." Už při dílčích sondách se první možnost ukazuje jako pravděpodobnější.
30) Paprocký: Zrcadlo, s. 439, náhrobník s textem: "Léta Páně 1543 umřel jest na Bělovci urozený a statečný rytíř pan Jan Oderský z Lideřova, jehožto duši Pán Bůh rač milostiv býti." se podle Paprockého nacházel v Opavě v kostele Nanebevzetí Panny Marie (viz také Vincenc Prasek: Nápisy ve Slezsku. In: 6. program Českého vyššího gymnasia v Opavě 1889, s. 21), dnes se nachází v lapidáriu Okresního vlastivědného muzea v Novém Jičíně, kam byl přemístěn z kostela sv. Mikuláše v Bílovci. Byl náhrobník z Opavy do Bílovce přenesen, nebo je spíš chyba v Paprockého textu?; Pilnáček: Rody, s. 1466 (Neznámé slezské znaky, č. XIII) - za Mayerovou kresbou se zřejmě skrývá náhrobník Jana Oderského; neměl jsem bohužel možnost seznámit se s článkem Karla Schlagmanna: Grabplatte eines unbekannten Vladyker an der Mauer der St. Nikolaus-Kirche zu Wagstadt. In: Archivum Heraldicum 90, 1976, s. 56-57.
31) Paprocký: Zrcadlo, s. 440, foto in: Hans R. Schittny: Odersky. Die Geschichte einer mährischen Familie. Neustadt an der Aisch 1984, s. 68.
32) Paprocký: Zrcadlo, s. 439a-b; Franz Josef Häussler: Ahnentafeln und Stammbäume. Troppau 1929, s. 82-83.
33) Paprocký: Zrcadlo, s. 438b-439a.
34) Paprocký: Zrcadlo, s. 440a.
35) Paprocký: Zrcadlo, s. 432b omylem Šťastnou Oderskou z Moravčína přiřadil k Rotmberkům z Ketře.
36) Sedláček: Bedeutung des Speculum, s. 133; ke genealogii Mošovských z Moravčína nejnověji Hans von Mosch: Urkunden und Regesten zur Geschichte und Genealogie der Familie von Mosch 1-3. München 1986, 1990 a 199?.
37) Paprocký: Zrcadlo, s. 433a-b, lokalizaci má Prasek: Nápisy, s. 16.
38) K výše uvedeným erbovním vývodům je třeba připočíst i vývod z náhrobníku Jana st. z Vrbna, syna Magdaleny Oderské, sestry Jana Oderského (Paprocký: Zrcadlo, s. 66a, znak "Voků" patří nepochybně Havranovským z Vysoké), dále pět erbovních vývodů na náhrobnících ve štáblovickém kostele sv. Vavřince, patřících dcerám Václava Bílovského z Fulštejna a jejich příbuzným (Slezské zemské muzeum v Opavě, sbírka ing. Jana Havlici, E VI/460-465). K vývodům inspirovaným bíloveckou znakovou galerií snad můžeme řadit i vývod Petra Sedlnického z Choltic na bíloveckém zámku, o kterém se zmiňuje Häussler: Ahnentafeln, s. 11.
Štáblovice, kostel sv. Vavřince
39) Přestože genealogické znakové galerie jsou pro 16. století v drtivé většině spojeny s funerální tj. vpodstatě sakrální sférou, bývá často jejich funkce zužována na reprezentační v profánním slova smyslu. Celá věc by si zasloužila speciální výzkum, který se primárně musí zaměřit zjm. na vztah mezi pojetím spásy jednotlivce a spásy kolektivní v křesťanském uvažování 16. století.
Nepublikovaná příloha [40]:
I. ODERŠTÍ Z LIDEŘOVA V 16. STOLETÍ
1. Jeroným z Lideřova na Domoradovicích, Laškově, Ludéřově a Odrách
+před 1447 (?)
m. Alena ze Zvole --- děti
děti 1.:
1.1. Jaroslav Oderský z Lideřova na Odrách, Vikštejně a Chřenovicích
+1527/36
m. Šťastná, dc. Jana Havranovského z Vysoké a Anny Hejdové z Nové Cerekve --- děti
1.2. Jeroným z Lideřova a na Odrách
+po 1515
1.3. Petr Oderský z Lideřova na Odrách, Rozumicích a Držkovicích
+1537 (?) Sudice (?)
děti 1.1.:
1.1.1. Jan Oderský z Lideřova na Porubě, Ketři, Drslavicích, Bílovci a Sudicích
+na konci 1543 Bílovec
1m. (sňatek 1528) Kateřina, dc. Kašpara Rotmberka z Ketře a Barbory Bítovské z Bítova (viz Přílohu II.) +1540/42 --- děti
2m. (sňatek 1542) Eliška, dc. Ojíře z Fulštejna a Bohunky ze Šternberka (viz Přílohu III.)
1.1.2. Magdalena Oderská z Lideřova
m. Albrecht, syn Bernarda Bruntálského z Vrbna a Kateřiny ze Šternberka
+před 1542 --- [děti]
1.1.3. Markéta Oderská z Lideřova
+květen 1573 Dolní Benešov
m. (sňatek před 1527 Opava) Vavřinec, syn Beneše z Drahotuš a Elišky z Petřvaldu a Košátek
+1557 --- [děti]
děti 1.1.1.:
1.1.1.1. Jaroslav Oderský z Lideřova
+15. srpna 1548 Bílovec (zavražděn)
m. Magdalena, dc. Jana Stoše z Kounic a Deštného a Anny Kotulínské z Jelče
+po1551
(IIm. Mikuláš Štos z Kounic na Branici)
1.1.1.2. Petr Oderský z Lideřova na Štáblovicích
+1571 ve 35 letech Štáblovice (pochován v Sudicích)
m. Magdalena, dc. Volfa z Drahotuš a Barbory z Německé Lutyně
+28. února/2. března 1570 Sudice --- děti (11 synů a 2 dcery, z toho 7 dětí přežilo rodiče)
1.1.1.3. Václav Oderský z Lideřova
+ 23. února 1575 Olomouc
1m. Dorota z Fulštejna --- děti (3 synové a 1 dcera, všichni zemřeli v mladí)
2m. Mariana, dc. Mikuláše Horeckého z Horky a Mandaleny Falkenhonové z Glosku
(IIm. Jan Vojenický z Vojenic na Křtětíně)
1.1.1.4. Anna Oderská z Lideřova
+1597/98
m. (svatba před 1585) Jiří, syn Petra Vlka z Konecchlumu a Markéty Rotmberkové z Ketře
+1598 --- [bez dětí]
1.1.1.5. Šťastná Oderská z Lideřova
+1576 Opava
(?) 1m. Hynek Vlk z Konecchlumu na Slavkově
2m. (svatba před 1545) Tobiáš, syn Šťastného Mošovského z Moravčína a Anežky Gočalkovské z Gočalkovic
+1573/74 --- [děti]
děti 1.1.1.2.:
1.1.1.2.1. Adam Oderský z Lideřova na Laziskách, Oldřišově, Vikštejně a Drslavi
*1559 +1618 Opava
1m. (svatba 4. listopadu 1583) Magdalena, dcera Jiřího Planknara z Kynšperka a Kateřiny Návojové z Důlného
*1559 +po 1602 [1602: "pronevěřilá manželka, již beze cti jest, takže jí více žádné právo slúžiti nemůže a ona za osobu mrtvú v tom psaní se pokládá" (41)] --- [děti]
(Im. (před 1575) Jakub ze Sparrweinu (Sportwaginu) na Lublínci +1583)
2m. (před 1610) Barbora hr. z Herbersteina na Vikštejně
1.1.1.2.2. Fridrich Oderský z Lideřova na Liptyni
*1564 (?)
m. Barbora Stošová z Branic
1.1.1.2.3. Jan Oderský z Lideřova na Jamách
*kolem 1559 +1593 (?)
1.1.1.2.4. Jaroslav Oderský z Lideřova
+28. října 1586 asi ve 30 letech Sudice
1.1.1.2.5. Jiří Oderský z Lideřova
*kolem 1555 (?)
m. Kateřina Návojová z Důlného --- [děti]
1.1.1.2.6. Volf Oderský z Lideřova na Volčíně
*1562
m. (svatba 1590) Eva, dc. Adama Posadovského z Posadova a N. Návojové z Důlného --- [děti]
(Im. Fridrich Gritschreiber na Tassemburku)
1.1.1.2.7. Barbora Oderská z Lideřova
*1565 (?) +1590
m. (svatba 1585) Jiří Rotmberk z Ketře a Drslavi na Tlustomostech +1624
(IIm. (svatba 11. června 1620) Lidmila Štyrnská ze Štyrn +2. března 1673)
1.1.1.2.8. Kateřina Oderská z Lideřova
+ před 1571 (svobodná)
II. ROTMBERKOVÉ Z KETŘE A DRSLAVI V 16. STOLETÍ
1. Mikuláš z Ketře na Ketři, Herborku
+po 1491
m. Markéta Stošová z Deštného a Kounic, dc. Matouše Stoše z Branic a Klementiny N.
děti 1.:
1.1. Hanuš z Ketře
+před 1496 (?)
1.2. Kašpar Rotmberk z Ketře na Drslavi
+1537
1m. (svatba před 1498) Barbora z Bítova na Liptyni a Víckovicích, dc. Adama Ovečky z Liptyně a Kateřiny z Červentic (a Řuchova)
+před 1504 --- děti
2m. (svatba před 1523) Anna Pelková z Hočovic, sestra Jana Pelky z Hočovic
(Im. (svatba kolem 1510) N. Petřvaldský z Košatky
IIIm. (svatba před 1546) Mikuláš Žďársa z Chobotic +před 1562)
1.3. Samson z Ketře
+1518 --- [děti]
1.4. Alena z Ketře
m. Beneš Křtomilský z Loukova
+1496 --- [děti]
děti 1.2.:
1.2.1. Adam Rotmberk z Ketře na Petřikovech
+po 1540
1.2.2. František Rotmberk z Ketře a Drslavi na Ketři, Jestkovicích a Heřmanicích
m. Helena, dc. Jana Voka Bírky z Násilé a Markéty Bystřické ze Studenic --- děti
1.2.3. Jindřich Rotmberk z Ketře a Drslavě na Liptyni a Drslavi
+1544
m. N. Kravařská ze Šlevic --- děti
1.2.4. Alžběta Rotmberková z Ketře a Drslavi
+před 1537
m. Jindřich Manovský z Milejovic
1.2.5. Anna Rotmberková z Ketře a Drslavi
+1536
m. Václav Bítovský z Bítova na Vladěníně
+30. října 1553 Vladěnín --- [děti]
1.2.6. Kateřina Rotmberková z Ketře a Drslavi
+1540/42
m. (svatba 1528) Jan Oderský z Lideřova na Ketři (Příloha I.)
děti 1.2.2.:
1.2.2.1. Matěj Rotmberk z Ketře a Drslavi na Šamařovicích a Šilheřovicích
+ březen 1593
m. (svatba 1573) Kateřina, dc. Mikuláše Tvorkovského z Kravař
+ 1591
1.2.2.2. Petr Rotmberk z Ketře a Drslavi na Leskovci a Hrabí
+po 1560
m. Eva, dc. Jindřicha Šípa z Bránice na Štítině --- děti
(IIm. Jan Konstantin Tvorkovský z Kravař)
syn 1.2.3.:
1.2.3.1. Kašpar Rotmberk z Ketře na Drslavi, Štáblovicích, Domoradovicích
* 13. dubna 1527 +21. ledna 1608 Štáblovice
m. (svatba před 1561) Žofie, dc. Václava Bílovského z Fulštejna a Evy Cetrysové z Kynšperku
+9. ledna 1600 Štáblovice --- děti
děti 1.2.2.2.:
1.2.2.2.1. Alena Rotmberková z Ketře a Drslavi
1575 dospělá +po 1613
m. Albrecht, syn Jindřicha Donáta z Velké Polomě a Sedeny Cetrysové z Kynšperka
*asi 1540 +1613
1.2.2.2.2. Eva Rotmberková z Ketře a Drslavi
+mladá
1.2.2.2.3. další děti
děti 1.2.3.1.:
1.2.3.1.1. Jindřich Rotmberk z Ketře na Domoradovicích
+3. května 1592
1.2.3.1.2. Adam Rotmberk z Ketře na Štáblovicích a Domoradovicích
+1608/1609
1m. N. Lasotová ze Stéblova --- [děti]
2m. (svatba 1603) Dorota Střelová z Dílav na Podvihově
(IIm. Kryštof, syn Jiřího Oderského z Lideřova a Kateřiny Návojové z Důlného +1646)
1.2.3.1.3. Johana Rotmberková z Ketře a Drslavi na Vikštejně
+27. července 1595 Štáblovice
m. Mikuláš, syn Jana Bravantského z Chobřan a Anny Charvátové z Vetče - [děti]
1.2.3.1.4. Kateřina Rotmberková z Ketře a Drslavi
m. (svatba 30. května 1613 Opava) Jiří Střela z Dílav
1.2.3.1.5. Melichar Rotmberk z Ketře a Drslavi
+24. února 1561
1.2.3.1.6. Eva Rotmberková z Ketře a Drslavi
m. N. Weydlenzeydl (Rakousy)
1.2.3.1.7. Magdalena Rotmberková z Ketře a Drslavi
+po 1571
m. Ojíř Lacek z Fulštejna (viz Příloha III)
III. BÍLOVECKÁ A LINHARTOVSKÁ LINIE PÁNŮ Z FULŠTEJNA V 16. STOLETÍ
bratři:
1. Mikuláš ml. z Vladěnína na Bílovci, Martinově
+1476 Bílovec
m. Anna / Helena z Vrbna --- děti
2. Václav z Vladěnína na Vladěníně
+po 1480
m. Markéta, dc. Jiřího z Ketře a Anežky N. --- děti
děti 1.:
1.1. Jan (ml.) z Fulštejna na Bílovci, Lybojatech, Albrechticích, Kyjovicích a Těžkovicích
+ 1513/17
m. (svatba před 1498) Anna, dc. Václava Hřivnáče z Heraltic a Polské Ostravy --- děti
1.2. Mikuláš z Vladěnína na Bílovci
+okolo 1484
m. (před 1478) Dorota z Jestřebí
(Im. (před 1464) Jan Hrot z Lukavce)
1.3. Václav z Fulštejna na Bílovci, Lybojatech, Albrechticích, Kyjovicích a Těžkovicích
+asi1519
děti 2.:
2.1. Ambrož z Fulštejna
+po 1488
2.2. Jan (st.) z Fulštejna a Vladěnína
+okolo 1496
m. (před 1478) Barbora z Herzogswaldu
+1. září 1496 Vladěnín
2.3. Ojíř z Fulštejna na Linhartovech a Studénce
+1543 Opavice
m. Bohunka, dc. Albrechta st. ze Šternberka na Holešově a Anny z Boskovic
+1540 Opavice --- děti
děti 1.1.:
1.1.1. Hanuš z Fulštejna na Bílovci, Studénce, Bravinné
+před 1566
1.1.2. Mikuláš z Fulštejna
+před 1536 ?
1.1.3. Václav Bílovský z Fulštejna na Bílovci, Studénce, Bravinné
+před 1584
1m. N. Šternová ze Štatumberka
2m. Eva, dc. Jiřího Cetryse z Kynšperka na Posuticích --- děti
1.1.4. Anna z Fulštejna
1.1.5. Kateřina z Fulštejna
+po 1526 Nová Cerekev
m. (svatba před 1511) Jan, syn Jindřicha Donáta z Velké Polomi a Kateřiny Hejdové z Nové Cerekve
*kolem 1470 +1526 Nová Cerekev
1.1.6. Magdalena z Fulštejna
(?) +před 1598
(?) m. Jan st. Bruntálský z Vrbna na Hlučíně
děti 2.3.:
2.3.1. Albrecht z Fulštejna na Linhartovech
*asi 1533/34 +leden/březen 1564
2.3.2. Ojíř Lacek z Fulštejna na Linhartovech, Odrách, Porubě
*asi 1532 +asi v srpnu 1566
m. Magdalena Rotmberková z Ketře a Drslavi (viz Příloha II.)
2.3.3. Anna z Fulštejna
+1577
2.3.4. Eliška z Fulštejna
1m. (svatba 1542) Jan Oderský z Lideřova (viz Příloha I.)
2m. (svatba před 1547) Bernard, syn Petra ze Žerotína na Dřevohosticích
+ 1551/1555
3m. (svatba před 1558) Zdeněk Bítovský z Lichtemburka na Hostimi
+před 1563
(Im. Johanka z Doubravice)
2.3.5. Magdalena z Fulštejna
+1570/78 Opavice
1m. (svatba 1556/57) Bartoloměj Kravařský ze Šlevic na Velkých Hošticích a Komárově
+1559 --- [2 dcery]
(Im. Dorota Holá z Ponětic +1556)
2m. Jiří Bernard Tvorkovský z Kravař na Malých Hošticích, Oldřišově, Komárově
+1589 --- [dcera]
(IIm. Eliška Rejzvicová z Kadeřína)
děti 1.1.3.:
1.1.3.1. N. syn
1.1.3.2. Jan Jiří z Fulštejna
+22. října 1586 Vladěnín
m. (svatba 1577/78) Anna, dc. Václava Bítovského z Bítova a Kateřiny Sedlnické z Choltic
+16. března 1596 Vladěnín
(IIm. Václav st. Haugvic z Biskupic na Linhartovech +1588
IIIm. Jan st. Sedlnický z Choltic)
1.1.3.3. Fridrich z Fulštejna
+1579
m. (svatba po 1589) Salomena, dc. Jáchyma Zoubka ze Zdětína
+před 1596 --- děti
(Im. Ctibor Řikovský z Dobrčic
IIIm. Rudolf z Donína +1610)
1.1.3.4. Žofie Bílovská z Fulštejna
+9. ledna 1600 Štáblovice
m. (svatba před 1561) Kašpar Rotmberk z Ketře (viz Příloha II.)
1.1.3.5. Sedína / Estera Bílovská z Fulštejna
+31. října 1572 Štáblovice
děti 1.1.3.3.:
1.1.3.3.1. Jáchym Bílovský z Fulštejna
*asi 1570 (v prosinci 1590 má "svá léta")
1.1.3.3.2. Jan Ladislav Bílovský z Fulštejna
1596 je pravděpodobně ještě nezletilý
POZNÁMKY:
40) Následující rodokmeny se pokoušejí o co možná největší informační úplnost; určení "před" a "po" u letopočtů je logickou dedukcí, která ovšem nevylučuje, že skutečnost nastala již daného roku; děti jsou v každé generaci řazeny následovně: nejprve synové, potom dcery, vzhledem k neúplnosti údajů o věku je řazení abecední.
41) Rohlík: Opavské zemské desky, s. 493.